Avantgardní filmařka Mara Mattuschka se narodila roku 1959 v bulharském hlavním městě Sofia. V raném mladí byla fenomenální matematičkou a i díky této schopnosti se ve svých 17 letech dostala do Rakouska, kde už zůstala natrvalo. Mara Mattuschka patří mezi nejdůležitější osobnosti evropského experimentálního filmu a v rakouském kontextu představuje důležitý článek mezi legendární VALIE EXPORT (také hostem letošní LFŠ) a mladými tvůrci.
Retrospektivy tvorby Mary Mattuschky uváděly velké evropské i světové přehlídky, mimo jiné Berlinale, Kurzfilmtage Oberhausen nebo festival Diagonale. Mara Mattuschka je renesanční umělkyní a angažuje se i na poli výtvarného umění (LFŠ uvede první českou výstavu jejích maleb), performance a zpěvu. Každému z uměleckých druhů je vyhrazeny jeden z jejích originálních pseudonymů: Mimi Minus, Madame Ping Pong, Mahatma Gobi či Ramses II. Svoje filmy točí především na 16mm materiál, v poslední době stále častěji experimentuje s digitální technikou.
Z katalogového hesla autora Stanislava Ulvera:
Mimi Minus, jak se Mara Mattuschka ve svých filmech označuje, se ovšem neomezuje jen na body language - písmena a psaná slova představují v počátcích její tvorby jednu z primárních tezí. Později vstupuje do hry také stylizovaný dialog, který zejména v dílech jako Part Time Heroes (ve spolupráci s Chrisem Harringem a členy taneční společnosti „liquid loft“ ) nabývá zvláštního významu. V první sekvenci nejstaršího uváděného snímku NabelFabel (1984) je téma masky (neprodyšně zakrývající tvář i oči) podloženo dramatickým tepem srdce a postupně přechází k bolestnému odkrytí obličeje. Je zřejmé, že průnik z masky do svobodného prostoru ztotožňuje Mimi s právem na život. I ve filmech Kugelkopf (1985) a Parasympathica (1986) je využit podobný princip. V prvém z nich si Mimi břitvou brutálně vyholí hlavu, a pak si obalí tvář fáčem, na který otiskne černé litery; v tom druhém se objevuje nahá (levou polovinu těla má přitom obarvenou černě). Verbální střet náboženských a obecných hodnot zdůrazňuje autorka vedle gest také prostřednictvím kapalin s pozitivním a negativním nábojem (údajně jde o slzy, pot, sperma apod.), které stékají po jejím těle.
S.O.S. Extraterrestria (1993) naopak představuje jakousi ironickou parafrázi hollywoodských a japonských filmů s monstry. Z kontextu jmenovaných děl vybočuje, už proto, že zde Mimi Minus získává rozměry větší než King Kong. V Part Time Heroes (2007) využívá problémy ne-komunikace (a to nejen ve wittgensteinovském smyslu). Nejenže Johnny Schoofs má svůj telefon deponovaný v trezoru, ale chvílemi se spojení zcela ztrácí... Totéž zdůrazňuje i Stephanie Cumming rozpadlými, trhavými a opakovanými slovy či gesty na hranici ,,konkrétní iracionality“.
Youtube degustace
Kugelkopf, jeden z krátkých filmů Marry Mattuschky.
Ukázky filmů a maleb Mary Mattuschka a rozhovor s autorkou.