Café Elektric je dramatem představujícím Marlene Dietrich ještě předtím, než byla objevena Josephem von Sternbergem. Příběh je situován do Berlína, kde mladý podvodníček Ferdi (Willi Forst) svede v Café Elektric, podniku s nevalnou pověstí, dceru bohatého magnáta Erni (Marlene Dietrich). Po společné noci z ní vymámí peníze jejího otce, aby mohl splatit své dluhy. Ferdi ale využívá i další ženy, jako je jeho bývalá přítelkyně, prostitutka Hansi. Kolotoč událostí se rozjíždí v okamžiku, kdy se o všem dozvídá Ernin otec. Bohužel se film nedochoval celý a nově restaurovaný snímek tak existuje pouze jako fragment.
Sodoma a Gomora je režijním počinem Michaela Kertézse (později proslulého Michaela Curtize). Jedná se o epický kostýmní velkofilm na motivy známého biblického příběhu o zničení hříšných měst Sodomy a Gomory, který je aktualizovaný do současnosti rámcovým příběhem mladé dívky Mary, provdané proti své vůli za bohatého bankéře, a jejího skutečného milence, sochaře Harryho. Paralelně se s příběhem prolínají historické pasáže z biblické doby, oplývající bohatou výpravou, srovnatelnou s dobovými velkofilmy jako je například Griffithova Intolerance. V rámci rakouské kinematografie pak patří Sodoma a Gomora mezi nejnákladnější snímky všech dob: na realizaci filmu se podílely tisíce lidí (od výtvarníků, kostymérů a architektů až po komparsisty v obrovských davových scénách).
Pianista Gerhard Gruber patří mezi přední rakouské skladatele hudby k němým filmům. K filmu se dostal náhodou v roce 1988, když dostal nabídku doprovodit Chaplinovy grotesky. Od té doby složil hudbu k více než 400 němým filmům, pravidelně hraje ve vídeňských kinech a vystupuje na zahraničních festivalech (Tokio, Austrálie, Nový Zéland). Ve spolupráci s rakouským Filmarchivem se podílel na hudebním doprovodu mnoha DVD edic němých filmů (včetně Café Elektric a Sodomy a Gomory). Dříve působil v jazzové formaci Neumond, dnes se věnuje i divadelní hudbě. Jedním z hlavních prvků, které ve své tvorbě využívá, je improvizace, skrze kterou má možnost vést dialog mezi filmem a diváky a vytvářet tak nečekané významy.