|
|
Barbara Albert vystudovala na Filmové akademii ve Vídni režii a scenáristiku. Pracovala jako asistentka režie, skriptka a asistentka střihu. Na letošní LFŠ uvede režisérka všechny svoje celovečerní filmy, které získaly celou řadu cen na evropskcýh festivalech a byly uvedeny na největších světových přehlídkách.
|
|
|
Houchang Allahyari se narodil v roce 1941 v íránském Teheránu. Již ve věku 17 let začal psát první filmové kritiky pro íránské časopisy. Na letošní LFŠ uvede Allahyari osobně kolekci svých filmů vybranou na základě jednotícího tématu imigrantské problematiky současného a nedávného Rakouska.
|
|
|
Tamás Andor se do dějin kinematografie zapsal jako jeden ze dvou životních kameramanů Pétera Bacsóa. Kromě Bacsóa spolupracoval Andor i s Károly Makkem a herecky participoval na mnohých významných maďarských filmových dílech. Padesátiletá zkušenost s maďarskou kinematografií ho opravňuje podat svědectví o filmové kultuře našich visegrádských kolegů.
|
|
|
Christian Berger je dvorním kameramanem Michaela Hanekeho, se kterým spolupracoval již na 5 filmech. Bergerův specifický kameramanský styl vychází z autorského inovativního systému svícení Cine Reflect Lightning System, který jeho tvůrce představí divákům Letní filmové školy formou přednášky s filmovými ukázkami v rámci Lekcí filmu.
|
|
|
Belgický filmový a divadelní režisér, spisovatel, autor komiksů a anarchista Jan Bucquoy se narodil 16. listopadu 1945 v Harelbeke. Bucquoyova kontroverzní filmová tvorba je ovlivněna belgickým surrealismem, situacionisty a teoriemi o medializaci naší společnosti. Je autorem asi padesáti komiksů.
|
|
|
VALIE EXPORT je přední postavou rakouského umění. Představitelka vídeňského akcionismu, feministických hnutí a rakouské avantgardy se do podvědomí krajanů dostala skrze skandály, provokace a kritiku konservatismu, kapitalismu a konvencí. Proslavila se detabuizací ženské sexuality uvnitř konzervativní společnosti. Na LFŠ uvede kolekci svých krátkých filmů a také svůj první hraný celovečerní film Neviditelní protivníci.
|
|
|
Marika Green se narodila roku 1943 ve švédském Stockholmu. V roce 1953 odešla společně s rodinou do Francie, kde v pouhých šestnácti letech ztvárnila svou životní filmovou roli: dívku Jeanne v Bressonově klasickém snímku Kapsář. Po tomto velkolepém startu herecké kariéry se začala objevovat i v dalších zajímavých filmech.
|
|
|
Pia Hierzegger se narodila roku 1972 v rakouském Grazu. Od roku 1993 je členkou divadelního souboru Theater im Bahnhof v Grazu – toto divadlo je největším a nejvýznamnějším rakouským nezávislým divadlem. S Theater im Bahnhof spolupracuje Hierzegger nejen jako herečka, ale také jako režisérka. Pia Hierzegger se prosadila též jako autorka několika rozhlasových her i jako scenáristka.
|
|
|
Tento režisér, producent a scénárista je absolventem Moskevské filmové akademie VGIK (obor režie) u profesora E. Dzigana. V letech 1985-1991 pracoval jako režisér ve Studiu Gruzia film a v letech 1994-200 ve studiu Lenfilm. Na letošní LFŠ osobně uvede svůj poslední film Divoké pole, který získal hned tři ceny na MFF v Chotěbuzi a Zlatou hvězdu na MFF v marocké Marrákeši.
|
|
|
Małgorzata Kożuchowska, ač známá převážně z televize, dokazuje nejen v divadle, ale i ve filmu, že rozhodně patří mezi nejvýraznější polské herecké osobnosti současnosti. Svým herectvím dokazuje, že není pouze seriálová herečka, že se neomezuje žánrem filmu, neestetickými postavami ani zápornými charaktery představovaných rolí (role ve filmu T.M.A).
|
|
|
Avantgardní filmařka Mara Mattuschka se narodila roku 1959 v bulharském hlavním městě Sofia. V raném mladí byla fenomenální matematičkou a i díky této schopnosti se ve svých 17 letech dostala do Rakouska, kde už zůstala natrvalo. Patří mezi nejdůležitější osobnosti evropského experimentálního filmu a v rakouském kontextu představuje důležitý článek mezi legendární VALIE EXPORT (také hostem letošní LFŠ) a mladými tvůrci.
|
|
|
Dnešní doba je posedlá dokumentováním: na webu i v našich archívech vzniká paralelní vesmír videí, digitálních fotek a nesmazaných emailů, které si už nikdy nestihneme prohlédnout. V takovém pralese světa jako divokého archivu začíná být uměním vytvářet kroniku, která má cenu skutečného svědectví a někdy až tvar uměleckého díla. Francouzský filmař Mathieu Serra, který si před pár lety zvolil pseudonym Vincent Moon, se do takového kronikaření pustil.
|
|
|
Během svých dětských a mladistvých let (zhruba do roku 1975) byl Kurt Palm (dle vlastních slov) činný především jako ministrant, střední útočník (klub TSV Timelkam), noční hlídač a stopař. Od roku 1984 do současnosti napsal a režíroval zhruba 30 autorských divadelních her, výstupů a skečů. V posledních letech se Kurt Palm stále více věnuje filmu.
|
|
|
Mladý (a přesto již celosvětově uznávaný) maďarský filmař se uvedl do mezinárodního povědomí celovečerním debutem Škyt, od počátku své režijní tvorby byl Pálfi za své filmy oceňován na evropských i mimoevropských festivalech. Na letošní LFŠ uvede György Pálfi osobně kolekci krátkých filmů, poté svůj již „klasický“ snímek Taxidermia a svoji novinku Nejsem tvůj přítel.
|
|
|
Talentovaná polská tvůrkyně působí jako filmová i divadelní režisérka. V oblasti sedmého umění se věnuje jak dokumentární, tak i hrané tvorbě a lze tedy říci, že navazuje na tu nejlepší polskou tradici, již budoval např. Krzysztof Kieślowski. Všechny dokumentární filmy vznikaly na základě jejích vlastních scénářů a dočkaly se mnohých festivalových ocenění.
|
|
|
První filmové zkušenosti Pilz získal v roce 1955, kdy začal natáčet na 8 mm kameru. Na LFŠ uvede Michael Pilz osobně výběr ze svých esejistických dokumentů: svůj takřka pětihodinový opus magnum Nebe a země (1982) a dále pak filmy Most do Monticella (1998) a A Prima Vista (2008).
|
|
|
Jeden ze světových festivalových hitů tohoto roku - Na chvíli svobodní - bude zahajovacím filmem Letní filmové školy 2009 a na podzim jej bude Asociace českých filmových klubů distribuovat do českých kin. Režisér filmu Arash Riahi bude hostem festivalu a osobně uvede všechny své celovečerní filmy a výběr z filmů krátkometrážních.
|
|
|
Režisér, producent, zakladatel a ředitel animátorské větve na Académie Royale des Beaux-Arts de Gand – se narodil 1. května roku 1928 v belgickém Ostende. Svůj první krátký animovaný snímek Světla přístavu dokončil Servais v roce 1959. Od té doby natočil dalších dvanáct krátkometrážních snímků, za něž sklidil řadu mezinárodních ocenění.
|
|
|
Belgický filmař, scénárista a dramatik Jaco Van Dormael se narodil v roce 1957 v Bruselu. Začínal jako cirkusový klaun, ale zájem o svět dětí a témata dětství jej provázejí i v jeho filmové kariéře, zahájené v 80. letech. Na Letní filmové škole uvede Dormael kolekci svých krátkých filmů a celovečerní snímky Toto hrdina a Osmý den.
|
|
|
Ondrej Šulaj je jedním z nejvýraznějších slovenských scenáristů. Vystudoval filmovou a televizní dramaturgii a scenáristiku na Divadelní fakultě VŠMU v Bratislavě. Praxi nastoupil jako dramaturg v divadlech, externě vyučoval na VŠMU (jejímž je dnes rektorem).
|
|
|
Orsi Tóth je zřejmě nejtalentovanější, nejobletovanější a nejtajemnější maďarskou herečkou současnosti. Byla zvolena Shooting Star roku 2009. Toto prestižní ocenění pro nejnadějnější mladé herce se uděluje na MFF v Berlíně a jeho laureáty se každoročně stane 10 výrazných hereckých osobností evropského filmového kontextu. Na letošní Letní filmovou školu přijede Orsi Tóth osobně představit film Delta.
|
|
|
Václav Vorlíček patří k tuzemským autorům, kteří se prosadili v 60.letech. Vyhnul se oběma okrajovým polohám tvorby – nepatřil k filmařům nové vlny, ani k prorežimním řemeslníkům. Udržel si svébytný styl inspirovaný západními vlivy, ovlivněný komiksovou estetikou, fantasticko-vědeckými žánry či ztřeštěnou komedií a parodoval zahraniční žánrové vzory – především na formální úrovni.
|
|
|
Německý režisér Yüksel Yavuz, pocházející z kurdské oblasti Turecka, se ve své tvorbě věnuje tématice migrace a to zejména v souvislosti s tureckou menšinou žijící v Německu a zabývá se také kurdskou problematikou. Tuto problematiku ovšem nahlíží ze zvláštního úhlu pohledu, neboť sám je příslušníkem hned dvou tureckých národnostních menšin
|
|
|
Belgický filmový režisér, dokumentarista a pedagog Thierry Zéno (vlastním jménem Thierry Jonard) se narodil 22. dubna 1950 hlavním městě Valonska, frankofonním Namuru. Autorsky se podepsal pod jeden z nejbizarnějších a nejskandalizovanějších filmů všech dob: jeho jediný hraný snímek, Svatební váza z roku 1974, je uhrančivou poctou surrealistické poezii odpudivosti a metodě psychického automatismu.
|